Přeskočit na hlavní obsah

Na zámky do Německa...


V červnu jsem vyrazila na zámky do Německa, konkrétně na Neuschwanstein a Linderhof. Dostala jsem od kamarádek z práce poukaz jako dárek k narozeninám a k Vánocům. Už spoustu let jsem chtěla vyrazit právě na Neuschwanstein, který je na fotce, protože jsem tenhle zámek dostala jako puzzle, když jsem byla malá. Mělo 1500 dílků a myslela jsem, že z něho vyrostu, protože čtvrtinu tvořilo nebe, potom samotný zámek a spodek byli pouze stromy. Ale bylo mi jasné, že se na něj chci podívat, takže jsem byla nadšená jako malé dítě, když jsem si nemusela nic organizovat sama a všechno měla zajištěné. Jela se mnou kamarádka z práce, které se taky moc líbil na fotkách.

Vyráželi jsme autobusem kolem půlnoci z Prahy z Florence a ráno kolem sedmé jsme už byli na parkovišti pod Neuschansteinem. Jezdí se sem zároveň ještě na zámek Hohenschwangau, který stojí naproti.


My jsme zamířili rovnou k Neuschwansteinu. Jde se mírně do kopce asi dvacet minut, než konečně dorazíte k hradu. Po cestě je několik odboček na most Marien-brücke, průvodkyně nám ho strašně moc doporučovala, protože z něho je právě ten ikonický pohled na zámek. Odspodu je to docela štreka do pěkného kopce. Takže jestli můžu poradit, raději jděte od hradu, protože to už zase takový drámo není a cesta trvá asi jen 15 minut.

Vstupné na oba zámky dohromady nás stálo něco málo přes dvacet euro. Lístky se kupují ve vesnici pod zámkem a musí se jít na konkrétní hodinu, protože zároveň dostáváte i číslo vašeho tour a píše se na něm jazyk, v jakém si chcete půjčit audio průvodce. Ten je v ceně vstupenky. Pokud se zdržíte, už vás to nepustí přes turniket do vstupu zámku. A pokud vyjdete nahoru a očekáváte, že si koupíte lístky tam, hodně jste se spletli. Všechno se vyřizuje dole ve vesnici.

Komu se nechce chodit, tak je tu ještě možnost nechat se svézt v kočáře taženém koňmi. Nebo taky můžete sednout na shuttle bus, který vás doveze nahoru a jezdí přímo z parkoviště. Uvnitř je zámek úplně neskutečně úžasně vybavený a není dovoleno fotit. Chodí se s německým průvodcem, ale audio průvodce má několik jazykových možností a mezi nimi je i čeština.

Vnitřní nádvoří si můžete prohlédnout sami.

 



Celá prohlídka trvá asi půl hodiny. No a potom už ta zmiňovaná procházka na most Marien-brücke. 
Z nádvoří zámku vypadá most takhle. Pěkně schovaný mezi skálami.


No a  z něho potom vidíte Neuschwanstein v celé kráse jako na první fotce.



Při zpáteční cestě jsou pěkné výhledy.


No a pokud máte trochu času, definitivně stojí za to prohlédnout si vesničku pod zámkem.


A nesmím zapomenout na Alpsee, na které je úžasný pohled. Je hned u hlavního parkoviště dole ve vesnici. V sezóně prý na něm jsou labutě, ale my jsme žádné zatím neviděli. To jsme tam byli na začátku června.


Od jednoho zámku jsme vyrazili na 40 minutovou cestu autobusem k zámku druhému, tentokrát Linderhof. Kolem zámku je rozsáhlý park, kde je spousta možností a trailů, které si člověk může zvolit. Je ještě menší než Neuschwanstein, takže prohlídka je asi tak na 20 minut. Není tu audio průvodce, ale v každé místnosti vám pouští nahrávku v jazyce, jakém si vyberete a je tu i čeština. Vevnitř je opět úplně nádherně vybavený a samozřejmě není dovoleno fotit. Ani na mobilní telefony.

Venku se můžete procházet jak dlouho chcete úžasnými zahradami.


Taky můžete vyrazit na Maorský pavilón.


No a v neposlední řadě tady můžete obdivovat ty výhledy při procházkách.



V nedalekém parku je taky na co koukat, jestli ale půjdete dovnitř do dřevěné chýše, musíte mít u sebe stále vstupenku, protože ji budou kontrolovat.



No a to byl konec našeho putování. Ještě mi zbývá spousta míst, která bych chtěla právě v Německu vidět. Tohle byl teprve začátek. Takže třeba zase někdy.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Z vedra do výhně Egypta...

Už je to tady! Zase na cestách. Pokud jsem tvrdila, že letos všichni jeli do Slovinska na outdoor aktivity, potom druhá polovina národa Čechů a Slováků vyrazila do Egypta do Hurghady na válecí dovolenou. Nikdy nikoho nepomlouvejte, protože na 99% vám tam všichni budou rozumět.

Tentokrát jsme jeli s kamarádkou Péťou, kterou jsem před rokem potkala v Indii. Obě dvě jsme chtěli do Egypta a obě dvě jsme neměli nikoho, kdo by jel s námi, protože však to znáte. Když tě nesežere žralok (chvíli předtím proběhla v novinách ta zpráva, kdy žralok pokousal toho pána v Egyptě), tak tě dostane písečná bouře. Jistě! Jako kdyby se v Egyptě snad hnul lísteček a foukalo (rozumějte, fakt směšná představa při těch 38 stupních ve stínu a vánek? - co to jako je? Jak se to projevuje?). No a pak samozřejmě strach z teroristů, protože ti určitě čekají až vyjedu za hranice! Ach jo. No a nakonec ještě jsem oznámila, že chci plout po Nilu a začali důležité a světaznalé rozbory nebezpečí, kdy mě sežere na Nilu …

Jak jsem si splnila sen v Jordánsku...

Znáte to, to si takhle otevře Ryanair novou linku někam, kam se člověk mohl předtím dostat za neskutečné peníze a hned tam je celý český národ... společně se mnou.

Ryanair otevřel linku z Prahy do Ammánu, hlavního města Jordánska. Co mám na seznamu už spoustu let je skalní městečko Petra. Všichni z Instagramu známe ty fotky, kde sedíte někde vysoko na vyhlídce a pod sebou máte Pokladnici. Přesně jak ji mám já na obrázku vlevo. A samozřejmě, že i já mám úplně stejnou fotku. Když všichni, tak tentokrát já taky hned z několika důvodů. Za prvé, vůbec jsme nevěděli, že na tuhle vyhlídku vlastně jdeme. To je tak, když neumíte číst v mapě a pořád čekáte, kdy se konečně objeví ty zatracený chrámy v překladu Královské hrobky (a jak vysoko je asi museli postavit, ty lidi byli úplný idioti!). Pak vyjdete nějakých 700 schodů, dostanete se na vysokou skálu z které se vám dělá zle jen pohlédnete dolů a protože je tam cedule, že je tam vyhlídka, když už jste nahoře a ty zatracený chrámy tady nikde …

Hurá akce do Dubaje...

Nedávno jsem zjistila, že mi teď ke konci roku ještě zbývají 2 dny dovolené a s volnem v práci mi to vyšlo na celý týden ani nevím jak. Nějaký čas jsem spekulovala nad tím, jestli někam vyrazit a pak jsem si řekla, proč si ke konci roku neodpočinout a nejet někam s cestovkou, kde všechno zařídí. Jedinou podmínku jsem měla, že jsem chtěla někam do tepla. Už dvakrát jsem na dlouhých cestách přesedala v Dubaji na letišti a dvakrát jsme si s kamarádkou Luckou, která se mnou většinou jezdí říkali, že bychom se tam chtěli kouknout na delší čas. Jenom tam a uvidíme, jak by vyšel čas. No a pak nás... ok, mně inspirovaly akční letenky do Dubaje. S cestovkou to na 5 dní vycházelo někde kolem 13 500,- jen se snídaní, plus samozřejmě kapesné a výlety. Když si vezmete, že třeba lístek na nejvyšší budovu světa stojí 135 AED (na naše 810,-), ty ceny vám strašně rychle naskáčou. Musíte platit dopravu z hotelu po městě, protože byl docela daleko od centra. Musíte něco jíst. Chcete si něco kupovat. Za…