Jak jsme prozkoumávali Edinburgh...

Po tom, co jsme skončili West Highland Way jsme měli pár dní na prozkoumávání  Edinburghu. Je to úplně nádherný, historický město plné různých zákoutí, zapadlých uliček, starých budov a překvapivě dokonce i nějakých těch kopců.

První den se nám už od rána nechtělo vylehávat v posteli a tak už v sedm jsme byli na cestě a cílem bylo ztratit se ve městě a prokličkovat se k Edinburghskému hradu.

Den předtím jsme vystupovali na vlakovém nádraží Waverley a hned za ním, když se vyjede eskalátorem na Princess Street, už se člověk může na malém náměstí ufotit. Hned první, co uvidíte je Scott Monument. Je to památník skotského básníka a spisovatele Sira Waltera Scotta.


Kdo je spíš na projížďky městem a chce toho vidět co nejvíc v relativně krátkém časovém úseku s výkladem historie, může vzít projížďku vyhlídkovým autobusem Hop On/Hop Off, které se srocují hned u první křižovatky. My jsme vyrazili pěšky.

Edinburghský hrad se nedá zrovna moc přehlédnout, protože stojí na obrovském kopci. Máte hned několik možností, jak se k němu dostat, buď přímou cestou vzhůru z parčíku (který je mimochodem nádherný).


A nebo ho jakoby obejdete po straně a potom si zbytek z ulice dojdete po schodech. Hned ráno to ještě šlo, ale kolem deváté už se na místo dostávají autobusy s různými zájezdovými skupinami, takže doporučuju pokud někdo chce dovnitř, tak si přivstat. Vstup do hradu je za 18.50 liber.


Edinburgh jako každé větší město se dělí na několik čtvrtí. Největší výskyt památek je ve čtvrti Edinburgh Old Town (Edinburgh Staré Město). Když procházíte od hradu dolů po historické ulici Royal Mile je plná obchůdků, restaurací, kaváren a dudáků, uvidíte nespočet katedrál, památníků a kostelíků, a když budete dostatečně pozorní, zjistíte že každé zákoutí se nějak jmenuje a dokonce tu třeba sídlí i ďáblův advokát. :D



To by nebyla pořádná obhlídka města, kdyby si člověk nevylezl na nějaké ty drobné kopečky a tak jsme se vydali na Calton Hill. Je na něm nespočet památníků, každý samozřejmě nějakým způsobem významný a nachází se tam zároveň Stará Observatoř, kterou momentálně restaurují a mají ji obehnanou plotem, takže ji nevidíte. Tohle je ten slavný výhled na město, když je pod mrakem. 


Ten den jsme se ještě dostali až k Holyrood Parku, ale nakonec jsme si ho nechali na příští den. Rozkládá se na kopci, útesech, prostě pěkně hezky nahoře. Sice to vypadá jako na namáhavou štreku, ale zdolat se to dá za pár minut. Zase tolik fyzicky náročné to není. Nebo nám to alespoň tolik náročné po té skotské Vysočině nepřišlo, když jsme se na něj vydali. Chtěli jsme to pojmout jako celodenní výlet, protože to vypadalo, že celý park je nahoře obrovský a těch kopečků tam bylo docela dost, ovšem nakonec jsme to všechno i s piknikem stihli za dopoledne.  

Mohla bych vás ohromovat znalostmi typu, jaké trasy se dají nahoře jít, že se z druhé strany dá docela dobře dojet skoro nahoru i na kole, že se tam nachází taky rozvaliny kaple Svatého Antonína, že největší kopec se tam jmenuje Arthurovo sedlo, ale oni všechny ty výhledy mluví samy za sebe. 






Jelikož jsme toho další den neměli na odpoledne moc co na práci, tentokrát jsme se rozhodli, že se podíváme k vodě. Takže jsem našla nejbližší trasu - asi 3,5 km od našeho bydliště - a vydali jsme se  objevovat moře. Severní moře tvoří u Skotska "malou" zátoku, malá vypadá na mapě. 

Došli jsme k další čtvrti, která se tentokrát jmenovala New Haven a našli v přístavu úplně nádherný maják. 



No a protože jsme toho moře neměli dost a někteří z nás (rozumějte Hanka :D ) nechtěli vidět jen malou zátoku, ale opravdový skutečný širý oceán, tak jsme tedy zvolili další den novou cestu a to tentokrát do čtvrti zvané Portobello. Bylo to nějaké 4 míle od našeho ubytování (asi 6,5km), nijak náročná procházka skrz město. 

Dorazili jsme až k pláži zvané Portobello beach. Mimo sezónu a v ne příliš ideálním počasí ( rozumějte foukalo jako sviňa) jsme se Hanka konečně mohla kochat a my s ní. Výhled narušovalo jenom několik pejskařů.



No a když už jsme byli takhle daleko chtěli jsme se podívat co je kolem krom té pláže (rozumějte mě zrovna jako u oceánu v ledovém větru neudržíte, pokud nemám v ruce knížku). Podle navigace slabou hodinku chůze, byla ukotvená jachta královské rodiny Britannia

Co bychom to byly za turisty, kdybychom se k ní nepodívali. Na vstup na palubu se dají koupit vstupenky v obchodním centru. Můžete se jít tedy podívat, jak si žije královská rodina. My jsme takové neodolatelné pokušení neměli, nám stačilo ji vidět a udělat si pár snímků, takže jsme si šli  pěkně do obchoďáku sednout do restaurace a vyfotili jsme si ji přes sklo. 



To byly čtyři dny, co jsme strávili procházkami po městě, kam bych se určitě znovu vrátila. Definitivně jsme z něho neviděla dostatek. Edinburgh se skutečně vyplatí. 

PS: Ono to možná vypadá, že tam nejezdí žádné autobusy, když jsme pořád jen všude chodili pěšky, ale prostě jsme na to byly zvyklé předešlých 8 dní. Zvyk je železná košile. Určitě se do všech částí dá dostat městskou hromadnou dopravou nebo tramvají. :D

Komentáře

Oblíbené příspěvky