Nádherná Provence...

Monako nebylo to jediné, co jsme projeli a tak jsme z něj pokračovali dál po Provence. Znáte to, všichni si představíte ty fialový lány levandule. Pro mě jsou hory zajímavější než pole.

Naší další zastávkou byl kaňon Verdon. V některých místech až 700 metrů hluboký kaňon, občas bez vody, občas s nádhernou azurovou řekou uvnitř. Je lemovaný silnicí plnou zatáček, mosty, kdy neprojedou 2 auta najednou a spoustou vyhlídkových míst. Já jsem se samozřejmě zamilovala. To by nebylo ono, abychom si všichni neudělali fotku pěkně u kraje kaňonu. Já mám ty svoje hned pěkně dvě. :D




Není nic lepšího, než se dívat na tu krásu pod vámi. Fakt se to vyplatí, pokud někdo jede tímhle směrem. Co jsem zjistila, tak vedou klidně trasy až dolů, kde jsou kempy. V některých místech kaňon přetínají mosty.


A když jedete potom od kaňonu dál do vnitrozemí, narazíte na jezero Lac de St. Croix.



Je tu kemp. Je tu možnost půjčit si šlapadlo. Je tu možnost vykoupat se. Voda je trochu studenější ( ale je fakt že jsme tam byli teď na začátku června ). Třeba se to ještě trošilinku vyhřeje. Ovšem je pravda, že taky díky tomu, jak je voda nádherná, můžete narazit na vodní hady. :D Jako my. HLEDEJ HADA: jeho hlava je zhruba uprostřed na snímku dole vlevo. Na tom pravým už je líp vidět. :D


Od jezera jsme se vydali do městečka Saint-Tropez. Jop. Máte pravdu. Je to to samé městečko, kde se točili filmy o četníkovi, kterého hrál Louis de Funés. Bohužel už tohle městečko nevypadá jako dřív, když jsme ho viděli na filmovém plátně. Četnická stanice je dneska celá zrestaurovaná.


Platanový háj, který se nacházel na náměstí a poskytoval alespoň trochu stínu je vykácený a místo něho tam nasadili nové stromky, které budou stínit rušnou ulici tak za dalších 30-40 let. Přístav zůstal díkybohu stejný. Saint-Tropez je jedno z obyčejných přímořských městeček, které v podstatě ničím zrovna moc nevyniká. Pokud nepočítám ceny. Už jen díky tomu, že je trochu proslavené tady zaplatíte 2600,- za noc pro dva a to ještě ani netuším kolik za jídlo v restauraci.


Je tady kopec, na kterém stojí Citadella, muzeum námořnictva. A asi největším lákadlem je, že nikdo neví kde, ale v tomhle městě stále ještě žije Brigitte Bardot. Dá se tu samozřejmě koupat. Jsou tu pláže. Jsou tu pěkné kostelíčky, dokonce dva.


No a potom umělci, kteří mě úplně nadchli. Bohužel jsem si nic nepřivezla. Obrazy se mi nevešly do batohu. :(


Mnohem hezčí, mnohem levnější a lákavější alternativa je městečko Sainte-Maxime, co leží naproti přes zátoku od Saint-Tropez. To je podle mě ta správná francouzská riviéra, kterou si člověk představí, kdyby chtěl někde strávit dovolenou. Navíc tady najdete apartmány a menší hotýlky, kde zaplatíte pro dva se snídaní kolem 1500,- za noc.

Podél pobřeží jsme vyrazili dál. Výhledy jsou úplně úžasný. Z jedné strany máte moře. Z druhé strany se nad vámi tyčí hory, které mají díky příměsi železa barvu do červena.


Další město, které jsme navštívili bylo Cannes. Znáte ho, v poslední době jste o něm slyšeli v televizi, protože se tam pořádal filmový festival. Jop. To je přesně ono. Cannes. Pro mě asi to nejdůležitější, co jsem tady viděla byl chodník před Festivalovým palácem. Znáte ten červený koberec, co se tam táhne ke vstupu? Tak ten tam zrovna nebyl, protože ho po festivalu prali. :D Tahle šílená budova je Festivalový palác.


Ne že bych tam jela kvůli němu, ale před palácem je takový malý chodníček slávy, kde mají otisknuté dlaně některé hvězdy. Podotýkám, je jich tam strašně málo. Pokračování chodníčku je potom v přilehlém parku.



Svoje pazoury tam mají lidi jako Silvester Stallone, Meg Ryan, Sharon Stone, Pink Panther, ale pro mě úplně nejdůležitější osoba - Julie Andrews ( znáte Mary Poppins, tak to je ona zamlada ). Ale kdybych chtěla přiblížit Julii Andrews teď, pamatujete na Deník princezny? Tak Julie hrála její babičku královnu Clarisse Renaldi.


Cannes je samozřejmě taky přístavní městečko, takže tu můžete čekat moře, palmy, jachty, casino, drahé hotely, drahé butiky.


Co mě ale překvapilo hodně soch.



V Cannes jsme moc dlouho nepobyli a vyrazili jsme do posledního města. Tentokrát Nice.


Je to další město blízko moře, takže kamínkové pláže, výhledy, obchody, restaurace. V centru Nice na náměstí je každý den trh hned od rána do 14:00 odpoledne. Potom sklidí stánky a restaurace tam protáhnou svoje zahrádky. Najdete tady Mojito za 6 euro. :D

Trh v Nice je absolutně ojedinělý tím, co na něm všechno uvidíte. Především různé tvary ovoce a zeleniny.


Prodávají tu všechno od ovoce, zeleniny, cukrátek, mýdel, koření, koláčů, suvenýrů až po květiny, malby, vyřezávané kuchyňské nádobí, medy a salámy. A toho koření. Neskutečný množství koření.



Taky jsem ochutnala jejich placku, co se jmenuje Socca. Vyrábí se z cizrnové mouky, peče se na obrovském kulatém plechu a potom vám ji krájí do papíru a posypou pepřem. Strašně dobrá byla. Na můj vkus málo pepře, ale jinak mňam, mňam.



No a aby toho nebylo málo, šli jsme se projít na vyhlídku nad celou andělskou zátoku ( jak se právě říká té pláži, protože je do tvaru andělského křídla ).


V Nice si určitě najde každý něco, co ho baví. Můžete tu proležet dny na plážích. Můžete se procházet starými uličkami města a bloudit po obchodech. Můžete obdivovat kostel. sv. Reparaty.


Můžete strávit den v parku pod stromem nebo blízko fontány, která každou chvíli vesele ostřikuje.


No a nebo můžete jako my jít na vyhlídku a odtamtud vidět celou zátoku na obě strany, projít se až nahoru k vodopádu. Vyfotit se s hrdličkami. :D



Co jsem koukala, tak v Nice sehnat ubytování pro dva na noc do 1000,- není problém. My jsme ten den ještě nekončili a šli jsme se podívat do Confiserie Florian, kde jsme si ochutnali cukrátka z kytek.


Zkusili marmelády z růží, fialky, jasmínu a různých citrusových plodů. Nakoupili jsme samozřejmě všechno možné domů na ochutnávku a pak jsme si před odjezdem s holkama dali zasloužené Mojito a zajedli jsme to Mexickým talířem v baru. :D

Komentáře

Oblíbené příspěvky