Přeskočit na hlavní obsah

Vzhůru na Ameriky...

Už několik týdnů se tady neobjevil žádný update. Mojí jedinou omluvou je, že pracuju. Nějak peníze vydělávat musím. V posledním čase jsem víc v práci než doma, protože si začínáme vybírat dovolené a tak mi moc možností na cestování nezbývá.

To jsem si takhle během týdne dohodla s kamarádkou, že bychom mohli vyrazit kouknout na lomy. V poslední době jsem viděla hodně fotek z Velké Ameriky a chtěla jsem to vidět na vlastní oči. Na poslední chvíli ale kamarádka zrušila, protože chytila bacil a tak jsem vyrazila sama jedno středeční ráno z Pardubic do Prahy, z Prahy do Karlštejna a odtamtud pěšky. Měla jsem nastudovanou cestu z internetu. Poctivě jsem se od momentu, kdy jsem vystoupila z nádraží držela žluté turistické značky, která člověka navede až k hradu. Hned když vylezete ven z nádraží, vydáte se do prava, projdete až ke "křižovatce", přejdete přes most a žlutá vás navede až do podhradí a nahoru na Karlštejn.



Pěkně vyjdete krpál nahoru k hradu, nehledíte na to, co se píše na turistickém rozcestí k hradu. Dojdete k hradní bráně, dáte se po červené turistické značce opět doprava na malou skrytou cestičku, sejdete zase krpál pěkně dolů, pár desítek metrů po silnici, vyjdete až za značku vesnice a potom doleva stále po červené značce, co vás dovede až k Dubu Sedmi Bratří. Než najdete tohle místo, chvíli to trvá.


A pak už se držíte žluté značky a dojdete pěkně v poklidu na Malou Ameriku. Nijak extrémně náročná cesta to není. Sem tam nějaké stoupání, ale minimum.


Veškeré lomy odkoupila společnost Lomy Mořina, takže jsou všude ohrazené drátem, na každém pátém kroku cedule s nebezpečím úrazu a především pokud zalezete za značku, pácháte trestný čin už jen tím, že vstupujete na soukromý pozemek. To jen abyste věděli, do čeho lezete. :D

Najít Malou Ameriku je ta nejlehčí věc z celého výletu. Cesta vypadá nějak takhle a je to příjemná procházka.


S Velkou Amerikou a Mexikem už je to trochu náročnější. Možná je to tím, že jsem šla tuhle cestu brzy po zimě a ještě neměl turistický klub čas přemalovat značky, ale dostat se na Velkou Ameriku je trochu oříšek. Od Malé jdete pěkně po žluté značce, až se dostane ke konci lesa až na polní cestu. Na jednu stranu nic, na druhou stranu nic a před vámi louka a pole. Hádejte, kde najdete další značku?


Samozřejmě, že nikde. Nebyla ani možnost se někoho zeptat, protože v devět hodin ráno máte všude vylidněno. Nikde ani noha. To nemluvím ani o podhradí Karlštejnu. Co teprve takhle daleko. Vzala jsem to na jednu stranu, kde žádná značka nebyla, na druhou stranu, kde samozřejmě žádná značka nebyla, až jsem to tedy vzala rovně po louce až k nějakým stromkům a keříkům, kde tedy konečně znovu byla žlutá.


Odtud už máte trochu jistotu, kudy jdete. Vezmete to podél pole, přes silnici, přes další pole a jste konečně pod nějakým lesíkem, kde už na vás znovu vykoukne značka. Během cesty máte výborné výhledy na zelenou krajinu, na dobytek a na těžební práce v jednom z funkčních dolů.



No a když opět přejdete poslední pole, dostane se do lesíku, který už vás značkou navede k Mexiku, u kterého je památník politických vězňů. Já měla zrovna štěstí, že hasiči a záchranné složky pořádali cvičení právě na Mexiku. Pravděpodobně si říkali, že během týdne se nikdo dopoledne na lomy obtěžovat nebude.





No, a protože jsem se úspěšně nezabila ani na jednom z blátivých míst, největší problém byl podle značek najít Velkou Ameriku. Rozumějte podle značek, které nikde nejsou. Všichni víte podle obrázků, že Velká Amerika bude pravděpodobně velká, že je jen kousíček od Mexika a odděluje je jen pruh úzké země a tak jsem si tam chvilku pobloudila, než jsem ji našla. Fakt mě musíte omluvit. Já dojdu kamkoliv. Ale hlavně po mě nikdo nechtějte, abych udržovala směr. Můj orientační nesmysl opět fungoval na výbornou. Takže jsem pěkně obešla celé Mexiko, abych našla tu správnou stranu, na které se rozkládala Velká Amerika.


Ten pohled je ještě úžasnější, než vypadá na fotkách a barva vody úplně neskutečná.


Za celý den jsem nachodila nějakých 20 kilometrů. Obešla jsem poctivě všechny lomy. Vyfotila z každého úhlu. Strávila čas pozorováním požárníků při práci. A užila si úžasný den. Večer jsem se vracela se spoustou fotek. Ale jak moc jsem byla nadšená, nedokážu si představit, že bych měla příští rok jít 154,5 km skotskou vysočinou a orientovat se podél značek na West Highland Way. Pokud se příští rok ztratím z online světa, můžete si být jistí, že bloudím ve Skotsku. *lol*

No, ještě abych dopředu trochu navnadila. Na konci měsíce dubna letím se "spodní" Luckou na pár dní do Irska ( máme v plánu projít Dublin a trochu se podívat na útesy), v polovině května letím do Portugalska ( na pár dní do Lisabonu a potom na pobřeží Algarve ) no a na přelomu května a června jedeme s "horní" Lúcou zase do Monaka ( procestujeme Monako, St. Tropez a kaňon Verdon ). Takže určitě se bude na co těšit.

Budu se snažit mezitím vyrazit ještě na nějaký ten výlet, ale pak bych měla poctivě pracovat celé prázdniny a v polovině září odjíždět do Indie.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Z vedra do výhně Egypta...

Už je to tady! Zase na cestách. Pokud jsem tvrdila, že letos všichni jeli do Slovinska na outdoor aktivity, potom druhá polovina národa Čechů a Slováků vyrazila do Egypta do Hurghady na válecí dovolenou. Nikdy nikoho nepomlouvejte, protože na 99% vám tam všichni budou rozumět.

Tentokrát jsme jeli s kamarádkou Péťou, kterou jsem před rokem potkala v Indii. Obě dvě jsme chtěli do Egypta a obě dvě jsme neměli nikoho, kdo by jel s námi, protože však to znáte. Když tě nesežere žralok (chvíli předtím proběhla v novinách ta zpráva, kdy žralok pokousal toho pána v Egyptě), tak tě dostane písečná bouře. Jistě! Jako kdyby se v Egyptě snad hnul lísteček a foukalo (rozumějte, fakt směšná představa při těch 38 stupních ve stínu a vánek? - co to jako je? Jak se to projevuje?). No a pak samozřejmě strach z teroristů, protože ti určitě čekají až vyjedu za hranice! Ach jo. No a nakonec ještě jsem oznámila, že chci plout po Nilu a začali důležité a světaznalé rozbory nebezpečí, kdy mě sežere na Nilu …

Jak jsem si splnila sen v Jordánsku...

Znáte to, to si takhle otevře Ryanair novou linku někam, kam se člověk mohl předtím dostat za neskutečné peníze a hned tam je celý český národ... společně se mnou.

Ryanair otevřel linku z Prahy do Ammánu, hlavního města Jordánska. Co mám na seznamu už spoustu let je skalní městečko Petra. Všichni z Instagramu známe ty fotky, kde sedíte někde vysoko na vyhlídce a pod sebou máte Pokladnici. Přesně jak ji mám já na obrázku vlevo. A samozřejmě, že i já mám úplně stejnou fotku. Když všichni, tak tentokrát já taky hned z několika důvodů. Za prvé, vůbec jsme nevěděli, že na tuhle vyhlídku vlastně jdeme. To je tak, když neumíte číst v mapě a pořád čekáte, kdy se konečně objeví ty zatracený chrámy v překladu Královské hrobky (a jak vysoko je asi museli postavit, ty lidi byli úplný idioti!). Pak vyjdete nějakých 700 schodů, dostanete se na vysokou skálu z které se vám dělá zle jen pohlédnete dolů a protože je tam cedule, že je tam vyhlídka, když už jste nahoře a ty zatracený chrámy tady nikde …

Hurá akce do Dubaje...

Nedávno jsem zjistila, že mi teď ke konci roku ještě zbývají 2 dny dovolené a s volnem v práci mi to vyšlo na celý týden ani nevím jak. Nějaký čas jsem spekulovala nad tím, jestli někam vyrazit a pak jsem si řekla, proč si ke konci roku neodpočinout a nejet někam s cestovkou, kde všechno zařídí. Jedinou podmínku jsem měla, že jsem chtěla někam do tepla. Už dvakrát jsem na dlouhých cestách přesedala v Dubaji na letišti a dvakrát jsme si s kamarádkou Luckou, která se mnou většinou jezdí říkali, že bychom se tam chtěli kouknout na delší čas. Jenom tam a uvidíme, jak by vyšel čas. No a pak nás... ok, mně inspirovaly akční letenky do Dubaje. S cestovkou to na 5 dní vycházelo někde kolem 13 500,- jen se snídaní, plus samozřejmě kapesné a výlety. Když si vezmete, že třeba lístek na nejvyšší budovu světa stojí 135 AED (na naše 810,-), ty ceny vám strašně rychle naskáčou. Musíte platit dopravu z hotelu po městě, protože byl docela daleko od centra. Musíte něco jíst. Chcete si něco kupovat. Za…