Přeskočit na hlavní obsah

Plány jsou... žádné obavy...

 Zdravíčko, jak jste si všimli, už nějakou dobu jsem tady nenapsala ani čárečku. Ono taky poctivě se přiznám, že není co psát. Nejdál, kam jsem asi tak vystrčila paty z domu je asi tak do práce a zase zpátky.

Zase na druhou stranu je pravda, že jsem taky vycestovala do středu města a koupila si v obchodě knížku. To za poslední dva měsíce považuju za hooodně dlouhý trip. :D

Abych to vysvětlila, jsem pořád v práci. Máme o kolegyni míň, vybírají se dovolené a já si holt musím počkat do září. Ale není proč smutnit. Ok... je. Jako takhle dlouhý nervy napjatý k prasknutí jsem neměla už hodně dlouho a v podstatě mě rozčiluje v té práci už asi všechno. :D ...Ale tak je to práce. Člověk tam s tím už chodí.

Mám ještě týden dovolené v září. Žádné obavy, vytáhnu paty, tentokrát do Chorvatska. Už aby to bylo. A v říjnu znovu vytáhnu paty, tentokrát jsme se rozhodli pro Belgii a Amsterdam. Takže se definitivně můžete těšit na články.

Aby toho nebylo málo, ještě někde v tom mezičase tam musím na podzim vtisknout na pár dní Barcelonu. Slíbila jsem to kamarádce a jako tam chci. :D

No a na leden už mám koupenou letenku na Srí Lanku. Předběžný plán je, že pokud všechno vyjde, někdy na jaře bychom s kamarádkama měli vyrazit do Norska a co už definitivně plánuju teď a když říkám plánuju, tak si zaznamenávám odkazy a přepočítávám finance, protože chci do Afriky. Bud do Keňi nebo do Tanzánie. Keňa je jako velká mrkev, kterou přede mnou někdo houpe, ale moje srdce se pořád víc a víc naklání k Tanzánii. Takže určitě se nebojte, neskončila jsem s cestováním ani s blogem. :D Jen bude chvíli trvat, než konečně zase vypadnu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Z vedra do výhně Egypta...

Už je to tady! Zase na cestách. Pokud jsem tvrdila, že letos všichni jeli do Slovinska na outdoor aktivity, potom druhá polovina národa Čechů a Slováků vyrazila do Egypta do Hurghady na válecí dovolenou. Nikdy nikoho nepomlouvejte, protože na 99% vám tam všichni budou rozumět.

Tentokrát jsme jeli s kamarádkou Péťou, kterou jsem před rokem potkala v Indii. Obě dvě jsme chtěli do Egypta a obě dvě jsme neměli nikoho, kdo by jel s námi, protože však to znáte. Když tě nesežere žralok (chvíli předtím proběhla v novinách ta zpráva, kdy žralok pokousal toho pána v Egyptě), tak tě dostane písečná bouře. Jistě! Jako kdyby se v Egyptě snad hnul lísteček a foukalo (rozumějte, fakt směšná představa při těch 38 stupních ve stínu a vánek? - co to jako je? Jak se to projevuje?). No a pak samozřejmě strach z teroristů, protože ti určitě čekají až vyjedu za hranice! Ach jo. No a nakonec ještě jsem oznámila, že chci plout po Nilu a začali důležité a světaznalé rozbory nebezpečí, kdy mě sežere na Nilu …

Jak jsem si splnila sen v Jordánsku...

Znáte to, to si takhle otevře Ryanair novou linku někam, kam se člověk mohl předtím dostat za neskutečné peníze a hned tam je celý český národ... společně se mnou.

Ryanair otevřel linku z Prahy do Ammánu, hlavního města Jordánska. Co mám na seznamu už spoustu let je skalní městečko Petra. Všichni z Instagramu známe ty fotky, kde sedíte někde vysoko na vyhlídce a pod sebou máte Pokladnici. Přesně jak ji mám já na obrázku vlevo. A samozřejmě, že i já mám úplně stejnou fotku. Když všichni, tak tentokrát já taky hned z několika důvodů. Za prvé, vůbec jsme nevěděli, že na tuhle vyhlídku vlastně jdeme. To je tak, když neumíte číst v mapě a pořád čekáte, kdy se konečně objeví ty zatracený chrámy v překladu Královské hrobky (a jak vysoko je asi museli postavit, ty lidi byli úplný idioti!). Pak vyjdete nějakých 700 schodů, dostanete se na vysokou skálu z které se vám dělá zle jen pohlédnete dolů a protože je tam cedule, že je tam vyhlídka, když už jste nahoře a ty zatracený chrámy tady nikde …

Hurá akce do Dubaje...

Nedávno jsem zjistila, že mi teď ke konci roku ještě zbývají 2 dny dovolené a s volnem v práci mi to vyšlo na celý týden ani nevím jak. Nějaký čas jsem spekulovala nad tím, jestli někam vyrazit a pak jsem si řekla, proč si ke konci roku neodpočinout a nejet někam s cestovkou, kde všechno zařídí. Jedinou podmínku jsem měla, že jsem chtěla někam do tepla. Už dvakrát jsem na dlouhých cestách přesedala v Dubaji na letišti a dvakrát jsme si s kamarádkou Luckou, která se mnou většinou jezdí říkali, že bychom se tam chtěli kouknout na delší čas. Jenom tam a uvidíme, jak by vyšel čas. No a pak nás... ok, mně inspirovaly akční letenky do Dubaje. S cestovkou to na 5 dní vycházelo někde kolem 13 500,- jen se snídaní, plus samozřejmě kapesné a výlety. Když si vezmete, že třeba lístek na nejvyšší budovu světa stojí 135 AED (na naše 810,-), ty ceny vám strašně rychle naskáčou. Musíte platit dopravu z hotelu po městě, protože byl docela daleko od centra. Musíte něco jíst. Chcete si něco kupovat. Za…