Přeskočit na hlavní obsah

Paříž...

Tak mi to nakonec vyšlo, přece jenom jsem se stihla ještě teď na jaře podívat do Paříže. To jsem takhle sháněla někoho, kdo by jel se mnou a pořád se k tomu nikdo neměl.

Doma mě přesvědčovali, že tam zase budou teroristi, že si to mám rozmyslet. Spousta lidí opět měla pocit, že všechno ví nejlépe. A letenky do Paříže zrovna za nejlepší cenu taky zrovna nebyly. Tak jsem se nakonec rozhodla, že tam zajedu s cestovkou. Člověk bude mít průvodce, je to jenom na 4 dny, je to autobusem a i s ubytováním to vyšlo na nějaké necelé 2000,- . Ano. Takže jsem už odhalila to nejdůležitější pro všechny české občany - peníze. A konečně bych taky mohla říct něco k zážitkům. :D


Hodně lidí tvrdí, že Francouzi jsou namyšlení, že se na cizince nedívají moc nadšeně a že prostě odmítají přijmout angličtinu, takže pokud nemáte nějaké slušné základy francouzštiny, potom je to pro vás pasé. No, moje zkušenosti jsou jiné. Většinou se tam domluvíte. Pokud začnete francouzským pozdravem, omluvíte se, že neumíte francouzsky a vysvětlíte, co chcete v angličtině, potom jsou ti lidé slušní.

Co jsem viděla jako první je samozřejmě Eiffelovka, kdo by jel do Paříže a neviděl Eiffelovu věž. To je prostě nemyslitelné. Máte několik možností, jak se dostat nahoru. Za necelých 10 euro pěšky do druhého patra. :D Jděte do toho, lidi. Jenom nějakých 720 schodů. :D Výtahem do druhého patra nějakých 14 euro. Nebo potom výtahem do třetího patra za 17 euro. Výhledy z Eiffelovky jsou úžasný, hlavně pokud máte štěstí na počasí. Já docela měla.


Od Eiffelovky vedou Martova pole, což je takový pěkný dlouhý plácek až k Vojenské akademii. Mohla bych vás nudit nějakými historickými fakty, ale koho to vlastně bude zajímat a přiznejme si, stejně si z nich 75% nepamatuju, protože mě spíš zajímá, co můžu fotit a vidět. 

Jako za jediné dva dny jsme z Paříže viděli snad to nejdůležitější. Invalidovnu, kde je pochovaný Napoleon, Lucemburské zahrady, Pantheon, Sorbonnu (tu slavnou univerzitu), radnici, katedrály (k těm se vrátím za chvíli), Moulin Rouge, Montmartre, Tuillerijské zahrady, Louvre, hotel Ritz, Operu, Champs Elysées, Vítězný oblouk, autobusem jsme projeli ještě letiště Charlese de Gaullea, pro představu, první den jsem nachodila nějakých 16 km a druhý den 20 km a to ještě nepočítám, kolikrát jsem se ztratila v Louvru a kolik jsem toho našmajdala uvnitř. Mrkněte se na fotky, co jsou na rajčeti, abyste měli představu, jak co vypadá.

Pravdou ale zůstává, že ty nejúžasnější věci pro mě v Paříži byly tři. První bylo vidět naživo Notre Dame. Jop. Je to ta katedrála, kde je zasazený děj Zvoníku od Matky Boží. A ano, je to absolutně úžasná budova. Já nejsem zrovna na kostely, ale pokud mi dáte cokoliv starého, z podivných kamenů a co si můžu ohmatat, tak ty momenty strašně miluju. Takhle vypadá Notre Dame. 


Úplně úžasný, nemyslíte? A to je teprve z venku. Co zevnitř?


*happy sigh** ...Paříž prostě stála za to. 

Druhá věc? Pokud jste knihomol jako já, milujete anglické knížky a dali byste cokoliv, abyste ve změti té francouzštiny našli alespoň něco trochu anglického, potom kousek od katedrály je Shakespeare and Company knihkupectví a kavárna. 


Tam konečně slyšíte někoho s anglickým přízvukem. Můj zážitek je, že jsem si uvnitř mohla koupit starou knihu povídek od Roberta Louise Stevensona. Je to zrovna The Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde a The Suicide Club. Těším se, až si je budu moct konečně v klidu otevřít. Je to strašně uzoučká knížka, takže ji člověk přečte během chvilky.

No a ten třetí největší zážitek pro mě byla návštěva Sacre Coeur, což je druhá katedrála. Je absolutně bílá v místech, kde na ni prší, protože kámen vylučuje strašně zvláštní mlíko a "špinavě" vypadá právě tam, kde voda nikdy nezateče, 


Katedrála stojí na kopci, z kterého je úplně neskutečný výhled na celou Paříž. Dolů od katedrály vedou schody, chodník a nebo je možné se svézt lanovkou. Ale ten nejúžasnější pohled se vám naskytne, pokud jste uvnitř a okny tam svítí slunce.


No a samozřejmě musím dodat, že ano, navštívila jsem Louvre. Ano, viděla jsem Monu Lisu. Ztrácela jsem se tam poctivě skoro 4 hodiny, než jsem našla cestu ke komnatám Napoleona (tajně jsem doufala, že se budu orientovat pouze podle mapky a nevezmu to tou snadnější cestou, že člověk prostě vyjde ven z křídla a jde do druhého). Chyba na mojí straně. Opět se objevil můj orientační nesmysl, takže jsem to nakonec vzdala a tu snazší cestu zvolila. :D Ale aspoň jsem si to užila. :D Nějak si pořád nedokážu představit, jak půjdu ten Pacific Crest Trail, když se ztratím v pitomém Louvru, ale tak naděje umírá poslední. :D

Anyway, Louvre je místo, kde si hned na informacích můžete vzít mapku, co jsou tištěné asi v 10 jazycích. Bohužel, čeština tam není. Druhé zklamání pro mě, popisky v Louvru u obrazů a soch jsou jenom ve francouzštině. To už musí být, aby tam něco bylo napsané anglicky. A třetí věc, vstupné do Louvru je 15 euro za dospělého (aby měla česká dušička pokoj, tak uvádím cenu). :D 

Ano, stihla jsem projít i Champs Elysees a viděla jsem Vítezný oblouk. Ale prostě Notre Dame a Sacre Coeur nepředčí nic. :D A kdyby to ještě někoho zajímalo, projížděli jsme se za tmy po Seině a mohli si vyfotit rozsvícenou Eiffelovku. 


Kdybych to měla shrnout, Paříž je úžasná. Popravdě nepředčí Londýn, protože to je moje srdcovka, ale určitě to byl úžasný výlet. Já jsem byla absolutně spokojená. Nikdy tady nedělám reklamu a nechci ani teď. Pokud byste někdo chtěl bližší informace o cestovce, s kterou jsem byla, napište mi. Kamkoliv. Na facebook, tady na blog, na email. Ráda odpovím. Ale nejdřív se podívejte na fotky, abyste věděli do čeho jdete.

Myslela jsem, že už nemám, co bych sem napsala, ale přece jenom musím něco zmínit. Současnou situaci ve světě. Ne, neviděla jsem žádné uprchlíky. Ne, teroristický útok v Paříži se vlastně neodehrál v centru Paříže (průvodkyně, která několik let v Paříži žila nám to trochu objasnila). Ne, nikde jsme neviděli hordy odzbrojených armádních vojáků. Pár jich hlídá Eiffelovu věž a prochází kolem, ale jinak jsem si žádné zvětšené ostrahy nevšimla. Co ale platí po celém světě je, že kamkoliv jdete na památky, tradičně všude ukazujete tašky, ale to není novinka. To je zaběhlý postup už několik let.


Komentáře

  1. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Přidejte se k úspěšným - Spojte se s více než 4 miliony investorů a obchodníků ze 170 zemí

    Otevřené obchody na eToro: 227,651,647

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Z vedra do výhně Egypta...

Už je to tady! Zase na cestách. Pokud jsem tvrdila, že letos všichni jeli do Slovinska na outdoor aktivity, potom druhá polovina národa Čechů a Slováků vyrazila do Egypta do Hurghady na válecí dovolenou. Nikdy nikoho nepomlouvejte, protože na 99% vám tam všichni budou rozumět.

Tentokrát jsme jeli s kamarádkou Péťou, kterou jsem před rokem potkala v Indii. Obě dvě jsme chtěli do Egypta a obě dvě jsme neměli nikoho, kdo by jel s námi, protože však to znáte. Když tě nesežere žralok (chvíli předtím proběhla v novinách ta zpráva, kdy žralok pokousal toho pána v Egyptě), tak tě dostane písečná bouře. Jistě! Jako kdyby se v Egyptě snad hnul lísteček a foukalo (rozumějte, fakt směšná představa při těch 38 stupních ve stínu a vánek? - co to jako je? Jak se to projevuje?). No a pak samozřejmě strach z teroristů, protože ti určitě čekají až vyjedu za hranice! Ach jo. No a nakonec ještě jsem oznámila, že chci plout po Nilu a začali důležité a světaznalé rozbory nebezpečí, kdy mě sežere na Nilu …

Jak jsem si splnila sen v Jordánsku...

Znáte to, to si takhle otevře Ryanair novou linku někam, kam se člověk mohl předtím dostat za neskutečné peníze a hned tam je celý český národ... společně se mnou.

Ryanair otevřel linku z Prahy do Ammánu, hlavního města Jordánska. Co mám na seznamu už spoustu let je skalní městečko Petra. Všichni z Instagramu známe ty fotky, kde sedíte někde vysoko na vyhlídce a pod sebou máte Pokladnici. Přesně jak ji mám já na obrázku vlevo. A samozřejmě, že i já mám úplně stejnou fotku. Když všichni, tak tentokrát já taky hned z několika důvodů. Za prvé, vůbec jsme nevěděli, že na tuhle vyhlídku vlastně jdeme. To je tak, když neumíte číst v mapě a pořád čekáte, kdy se konečně objeví ty zatracený chrámy v překladu Královské hrobky (a jak vysoko je asi museli postavit, ty lidi byli úplný idioti!). Pak vyjdete nějakých 700 schodů, dostanete se na vysokou skálu z které se vám dělá zle jen pohlédnete dolů a protože je tam cedule, že je tam vyhlídka, když už jste nahoře a ty zatracený chrámy tady nikde …

Hurá akce do Dubaje...

Nedávno jsem zjistila, že mi teď ke konci roku ještě zbývají 2 dny dovolené a s volnem v práci mi to vyšlo na celý týden ani nevím jak. Nějaký čas jsem spekulovala nad tím, jestli někam vyrazit a pak jsem si řekla, proč si ke konci roku neodpočinout a nejet někam s cestovkou, kde všechno zařídí. Jedinou podmínku jsem měla, že jsem chtěla někam do tepla. Už dvakrát jsem na dlouhých cestách přesedala v Dubaji na letišti a dvakrát jsme si s kamarádkou Luckou, která se mnou většinou jezdí říkali, že bychom se tam chtěli kouknout na delší čas. Jenom tam a uvidíme, jak by vyšel čas. No a pak nás... ok, mně inspirovaly akční letenky do Dubaje. S cestovkou to na 5 dní vycházelo někde kolem 13 500,- jen se snídaní, plus samozřejmě kapesné a výlety. Když si vezmete, že třeba lístek na nejvyšší budovu světa stojí 135 AED (na naše 810,-), ty ceny vám strašně rychle naskáčou. Musíte platit dopravu z hotelu po městě, protože byl docela daleko od centra. Musíte něco jíst. Chcete si něco kupovat. Za…