Přeskočit na hlavní obsah

Pacific Crest Trail...

Dneska mám něco z jiného soudku. Většinou tady píšu, kde jsem byla. Jaká místa jsem navštívila.  Tentokrát bych vám chtěla ukázat něco jiného. A shodou okolností se to zároveň týká i filmu, co jsem dneska viděla.

Chtěla bych napsat o holčině, kterou neskutečně obdivuju. Jmenuje se FearlessSarah. Můžete ji najít i na Instagramu. Poprvé jsem o ní slyšela na jednom blogu minulý rok, když začala Pacific Crest Trail.

Jedná se o dálkový hike, který je od Californie, přes Oregon, Washington a končí v Britské Kolumbii v Kanadě. Dohromady je to něco přes 2600 mil (pro nás skoro 4300 kilometrů). Prošla většinu cesty sama. Úplnou divočinou a s tím, že se dokázala spolehnout jenom sama na sebe a na to, co měla v batohu na zádech. Pro normálního člověka absolutně neuvěřitelné. Pro mě něco neskutečně fascinujícího. Když jsem o tom četla poprvé, říkala jsem si, Ježíši Kriste, jak je něco takového vůbec možný. To je úžasný. A od toho momentu jsem byla závislá na její facebook stránce. Už jen proto, abych se ujistila, že pokračuje a je v pořádku. Normální ženská přece nepůjde tisíce kilometrů úplně sama pustinou. Ale víc než co jiného jsem si říkala, že to musí být úplně perfektní, když člověk viděl ty fotky.


To mě přivádí k tomu, že už nějakou chvíli zpátky mi kolegyně v práci říkala o filmu, co kdysi viděla, že by se mi určitě líbil, protože já jsem ten outdoor typ. Jistě. Já a outdoor typ. Jako moje outdoor aktivity končí tím, že vylezu na nějakou horu, slezu zpátky do auta, v kterém jsem schopná se vyspat a nejsem podělaná strachy, když musím jít na WC mezi stromky a hloubit jamku. :D To mi nepřijde jako velký outdoor aktivista. :D

Ale když se mě někdo zeptá, nevadí mi spát ve stanu. Nevadí mi chodit hodiny přírodou. Nevadí mi ticho, pomalu žádná společnost a dokážu přežít na sušeném mase a krekrech. :D Já a krekry, my jsme v podstatě na jakékoliv dovolené nejlepší friendi. To by mohli ostatní potvrdit... Zase odbočuju. Takže jsem si stáhla film, co kolegyně doporučovala. Jmenuje se Wild. Hlavní roli má Reese Witherspoon a prakticky je to o tom, jak se snaží na dlouhé cestě skrz divočinou najít samu sebe a vyrovnat se s chybami, co v životě udělala a ze ztrátou matky. A moji pozornost měla v momentě, co na začátku filmu prohlásila, že jde skrz Pacific Crest Trail. To bylo jako boží znamení. :D

Dokončila jsem film, který byl výborný. O tom, že si člověk potřebuje něco dokázat. A že pokud si chcete udělat v hlavě pořádek, možná občas potřebujete projít tisíce kilometrů, abyste si uvědomili, kdo ve skutečnosti jste. Film je natočený podle skutečné události, kdy Cheryl Strayed podnikla 1100 mil dlouhou cestu. Neprošla úplně celou PCT, ale polovinu. Končila někde u Portlandu. A kniha, podle které je film natočený se jmenuje Wild: From Lost to Found on the Pacific Crest Trail. Ještě jsem ji nečetla, ale mám to v plánu, už jsem si ji stáhla.

A jediná věc, nad kterou přemýšlím je, že pokud se doma situace zvrtne a změní, co vlastně budu dělat pak. Jak se s tím vyrovnám. Znáte to, nejsem zrovna člověk, co by nadšeně bral změny. Obzvlášť pokud jsem na něco zvyklá dlouhé roky. Možná nastane čas, že budu muset znovu svůj život převrátit naruby. V mojí situaci se ani nejedná tolik o možná, jako spíš o . A pak dojde na to, že budu muset znovu mít nějaký čas pro sebe a udělat si v sobě pořádek. A víc než cokoliv jiného si myslím, že tohle je něco, co mám dojem, že MUSÍM udělat. Co CHCI udělat. Jsem pevně rozhodnutá, že až nastane ten čas, já budu ta, co odletí do Californie a půjde Pacific Crest Trail. Hm. Vím, že teď to bude znít trochu unáhleně a pravděpodobně si hodně lidí poklepe na hlavu. Zase na druhou stranu jako kdyby záleželo na tom, co si lidi myslí. :D

Třeba se necháte taky inspirovat. Možná někdo je na podobné túry a šel by do toho. Nebo máte možnost prostě shlédnout dobrý film. Někdo se třeba může podívat u Sarah na fotky a nechat se inspirovat alespoň na kousek cesty. Nevím. Dělejte si, co jenom chcete. :D ...jenom jsem vám chtěla ukázat, co všechno je v životě možné podniknout.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Z vedra do výhně Egypta...

Už je to tady! Zase na cestách. Pokud jsem tvrdila, že letos všichni jeli do Slovinska na outdoor aktivity, potom druhá polovina národa Čechů a Slováků vyrazila do Egypta do Hurghady na válecí dovolenou. Nikdy nikoho nepomlouvejte, protože na 99% vám tam všichni budou rozumět.

Tentokrát jsme jeli s kamarádkou Péťou, kterou jsem před rokem potkala v Indii. Obě dvě jsme chtěli do Egypta a obě dvě jsme neměli nikoho, kdo by jel s námi, protože však to znáte. Když tě nesežere žralok (chvíli předtím proběhla v novinách ta zpráva, kdy žralok pokousal toho pána v Egyptě), tak tě dostane písečná bouře. Jistě! Jako kdyby se v Egyptě snad hnul lísteček a foukalo (rozumějte, fakt směšná představa při těch 38 stupních ve stínu a vánek? - co to jako je? Jak se to projevuje?). No a pak samozřejmě strach z teroristů, protože ti určitě čekají až vyjedu za hranice! Ach jo. No a nakonec ještě jsem oznámila, že chci plout po Nilu a začali důležité a světaznalé rozbory nebezpečí, kdy mě sežere na Nilu …

Jak jsem si splnila sen v Jordánsku...

Znáte to, to si takhle otevře Ryanair novou linku někam, kam se člověk mohl předtím dostat za neskutečné peníze a hned tam je celý český národ... společně se mnou.

Ryanair otevřel linku z Prahy do Ammánu, hlavního města Jordánska. Co mám na seznamu už spoustu let je skalní městečko Petra. Všichni z Instagramu známe ty fotky, kde sedíte někde vysoko na vyhlídce a pod sebou máte Pokladnici. Přesně jak ji mám já na obrázku vlevo. A samozřejmě, že i já mám úplně stejnou fotku. Když všichni, tak tentokrát já taky hned z několika důvodů. Za prvé, vůbec jsme nevěděli, že na tuhle vyhlídku vlastně jdeme. To je tak, když neumíte číst v mapě a pořád čekáte, kdy se konečně objeví ty zatracený chrámy v překladu Královské hrobky (a jak vysoko je asi museli postavit, ty lidi byli úplný idioti!). Pak vyjdete nějakých 700 schodů, dostanete se na vysokou skálu z které se vám dělá zle jen pohlédnete dolů a protože je tam cedule, že je tam vyhlídka, když už jste nahoře a ty zatracený chrámy tady nikde …

Hurá akce do Dubaje...

Nedávno jsem zjistila, že mi teď ke konci roku ještě zbývají 2 dny dovolené a s volnem v práci mi to vyšlo na celý týden ani nevím jak. Nějaký čas jsem spekulovala nad tím, jestli někam vyrazit a pak jsem si řekla, proč si ke konci roku neodpočinout a nejet někam s cestovkou, kde všechno zařídí. Jedinou podmínku jsem měla, že jsem chtěla někam do tepla. Už dvakrát jsem na dlouhých cestách přesedala v Dubaji na letišti a dvakrát jsme si s kamarádkou Luckou, která se mnou většinou jezdí říkali, že bychom se tam chtěli kouknout na delší čas. Jenom tam a uvidíme, jak by vyšel čas. No a pak nás... ok, mně inspirovaly akční letenky do Dubaje. S cestovkou to na 5 dní vycházelo někde kolem 13 500,- jen se snídaní, plus samozřejmě kapesné a výlety. Když si vezmete, že třeba lístek na nejvyšší budovu světa stojí 135 AED (na naše 810,-), ty ceny vám strašně rychle naskáčou. Musíte platit dopravu z hotelu po městě, protože byl docela daleko od centra. Musíte něco jíst. Chcete si něco kupovat. Za…