neděle 21. května 2017

Země mnoha tváří... Portugalsko

Konečně nastala moje dovolená v Portugalsku. Znáte to, když se řekne Portugalsko, co se lidem vybaví? Pláže, pobřeží, skály a víno.

Já chtěla vidět od každého něco a díky tomu jsem si to rozplánovala na ten týden, co jsme tam strávili. Tentokrát se mnou chtěla jet moje kolegyně z práce Maruška.

Letenku jsme tentokrát nekoupili zrovna levně, vyšla na nějakých 4500,- a nemusíte mi říkat, že je to drahé, protože to moc dobře vím. :D Ale co, tentokrát jsem si to mohla dovolit a chtěla jsem, aby si Maruška užila dovolenou v pohodě, protože se v poslední době moc daleko nedostala. S jedním přestupem v Eindhovenu jsme večer po páté hodině dorazili do Fara. Nasedli jsme na městský autobus číslo 16 ( je možné sednout ještě na číslo 14 ale nejezdí tak často ), který je za terminálem letiště a za 2,25euro jsme dorazili k vlakovému nádraží, odkud to měl být kousek do hotelu. Není třeba se obávat, že byste přejeli zastávku, řidič vykřikuje, že jste na vlakovém nádraží, protože jsou na turisty zvyklí. Díky GPS jsme hotel našli během 10 minut, ubytovali se a chvíli si odpočinuli.

pátek 5. května 2017

Zelené Irsko...

To jsem takhle jednou seděla u počítače, toužebně hleděla na datum a říkala si, že bych někam vyrazila. Pak jsem se podívala, kdy budu mít nejbližší volno a zjistila, že díky tomu, že duben se překlenul v květen mi tam vzniklo 5 dní volno. A co dělat jiného než koupit letenku.

4-5 dní není moc. Na nějakou dálku to určitě není. Chtělo by to něco blízko, aby člověk nestrávil celý den cestováním do určité země. Takže bylo v podstatě jasné, že to bude buď Evropa nebo nějaký ten ostrov. No a už nějakou dobu jsem přemýšlela nad výletem do Irska, protože jsem se nemohla dočkat, až uvidím Cliffs of Moher neboli ty Moherské útesy. To byla jedna z důležitých položek na mém seznamu. Čím víc jsem koukala na obrázky, tím víc mi začínalo vyhovovat, že se dá nasednout na hop on/hop off autobus. Lístek na 24 hodin stojí 19 euro, na 48 hodin potom 21,25 euro.


středa 12. dubna 2017

Vzhůru na Ameriky...

Už několik týdnů se tady neobjevil žádný update. Mojí jedinou omluvou je, že pracuju. Nějak peníze vydělávat musím. V posledním čase jsem víc v práci než doma, protože si začínáme vybírat dovolené a tak mi moc možností na cestování nezbývá.

To jsem si takhle během týdne dohodla s kamarádkou, že bychom mohli vyrazit kouknout na lomy. V poslední době jsem viděla hodně fotek z Velké Ameriky a chtěla jsem to vidět na vlastní oči. Na poslední chvíli ale kamarádka zrušila, protože chytila bacil a tak jsem vyrazila sama jedno středeční ráno z Pardubic do Prahy, z Prahy do Karlštejna a odtamtud pěšky. Měla jsem nastudovanou cestu z internetu. Poctivě jsem se od momentu, kdy jsem vystoupila z nádraží držela žluté turistické značky, která člověka navede až k hradu. Hned když vylezete ven z nádraží, vydáte se do prava, projdete až ke "křižovatce", přejdete přes most a žlutá vás navede až do podhradí a nahoru na Karlštejn.

sobota 11. února 2017

Srí Lanka ostrov relaxu část druhá...

Náš šestý den na Srí Lance byl ve znamení cestování. Probudili jsme se brzy, pan domácí v Haputale nás odvezl na devátou hodinu do vesnice dolů na autobusovou zastávku a my měli před sebou celý den cestování na jižní část Srí Lanky do Mirissy.

Naše první cesta vedla do města Wellawaya ( cena lístku je 87 rupií ), kde jsme museli po 2,5 hodinách přesedat na další autobus. Najít autobusové nádraží ve Wellawaye nebyla zrovna nejlehčí záležitost, přestože jsme se ptali několika místních ( každý z nich měl jinou představu o tom, kde se nachází ). No co už, ne všichni musí všechno vědět. :D

pátek 10. února 2017

Srí Lanka, zelená země část první...

Přežila jsem Srí Lanku. Tentokrát skutečně musím prohlásit, že jsem ji přežila, protože jsem se díky Bohu na pláži v Mirisse neutopila, ale o tom až později.

Jako obvykle představím nejdřív moje spolucestující. Jeli jsme opět v naší už zaběhnuté trojici. Lucka "horní" a Lucka "spodní" ( jak se holky začaly rozlišovat od naší poslední dovolené v Belgii a Nizozemí, podle toho kde která spí na postelích).


pondělí 19. prosince 2016

Do Athén s teniskama nelez...

Jsem zpátky z Athén. Hm. Přemýšlím, co ve mě zanechalo asi největší dojem z Athén. Pravděpodobně trh. V negativním slova smyslu. Nesnáším ryby a tam to pěkně smrdělo. *lol* ...Ale pokud bych měla mluvit o památkách, Acropolis se mi hrozně líbil. Poseidonův chrám na mysu Sounion byl zapomenutý kousek Řecka, kam moc turistů nezavítalo. První athénský hřbitov je absolutně kouzelný. Zachutnala mi baklava, ale dát si ji dva dny po sobě je utrpení. Neskutečně dobré je pravé řecké souvlaki. No nebudu předbíhat....

úterý 8. listopadu 2016

Jak jsme cítili marihuanu a jak jsme jeli do Maastrichtu do kostela...

Z Gentu jsme vyrazili Flixbusem do Amsterdamu. Nestihla jsem koupit včasnou jízdenku, takže jsme zaplatili 18 euro na osobu. Jo, já vím, drahý. Vyprávějte mi o tom. *mleh* Cesta trvala nějaké necelé 3,5 hodinky. Ne že bych ji nějak extra vnímala. :D

Dorazili jsme večer v půl šesté na vlakové nádraží Sloterdijk a zrovna jako dvakrát moc světla nebylo. Foukal vítr, já byla vděčná za moji novou podzimní bundu a zkřehlýma prstama jsme se podle GPS snažili najít naše ubytování, na které jsme se všechny těšili, ale neměli jsme nejmenší tušení, do čeho jdeme. Train Lodge je fascinující nápad, kterým jsem byla unesená od momentu, co jsem to viděla na internetu a obrázcích. Je to vlak na odstavené koleji, z kterého nějaký génius udělal hostel.


čtvrtek 3. listopadu 2016

Zombie v Gentu...

Já vím, zvláštní název příspěvku Zombie v Gentu, ale přesně takhle se nám představil Gent, když jsme vystoupili z vlaku na nádraží. Uprostřed ulice tam stál kontejner, z kterého vyčnívala umělá ruka velikosti člověka a kolem se promenádovali 2 zombie. Ne, bohužel, nemám fotky. Zaprvé to byl debilní pocit, vidět ty dvě holky s polorozpadlými obličeji a syčícími, když procházeli kolem. Zadruhé jsem se opravdu snažila vytěsnit z hlavy všechny ty flashbacky, co jsem v té chvíli měla na seriál Walking Dead. Jako věřte mi, člověk je připravený při cestování skoro na všechno, ale že by potkal zombie, to do moc velké pravděpodobnosti nepatří a trochu vás to vykolejí. Teda alespoň mě. *lol* Když na to koukám zpětně, měla jsem si tu fotku udělat. :D


úterý 1. listopadu 2016

Benátky severu...

Jsem zpátky v jednom kuse. Ne, v Bruselu nevybouchla bomba, nepotkala jsem teroristy, nikdo nás neunesl a ani jsem se nebála o vlastní život. Ano, všechno proběhlo naprosto v pohodě. *sad sigh* Myslím, že když jsem odpověděla na ty nejdůležitější otázky, tak bych se konečně mohla trochu rozepsat o tom, jak vypadá Belgie a samozřejmě finanční stránku, protože ta je nejdůležitější pro lidi v mém okolí.

Ne, nejsem zruinovaná, protože jsme za zpáteční letenky zaplatili necelých 1500,-. Jop, vidíte dobře. Opravdu jen tolik. Letěli jsme do Bruselu na Charleroi a zpátky z Amsterdamu do Prahy. Z Charleroi jsme měli autobus za 5 euro rovnou do Brugg. Já se přiznám, že jsem si zamilovala belgický venkov už při cestě tam. V těch chvílích kdy jsem nespala, můžete z okna pozorovat všude samé pasoucí se krávy, ovce a koně.


neděle 25. září 2016

Jak jsem se vydala do Chorvatska...

Konečně si můžu odškrtnout další zemi Evropy. Tentokrát Chorvatsko. S kamarádkou Luckou ( ano, ta samá z Itálie, Londýna a Prahy ) jsme se rozhodli, že tentokrát pojedeme za dámičky ( rozumějte jako za skutečné turistky a jeli s cestovkou ), protože čas od času si musím odpočinout od plánování, že?

Na jednu stranu jsem si říkala, že nevím, jak přežiju vyrazit znovu někam s 50 cizími lidmi, na stranu druhou to pořád vyšlo levněji, než kdybych si to organizovala s letenkou, ubytováním a výlety. Ten zájezd vyhovoval mně, vyhovoval Lucce a při cestě zpátky bylo jasné, že vyhovoval všem. :D ...Pravděpodobně čekáte, že bych asi měla mít nějaké narážky na film Účastníci zájezdu. Ten jsem neviděla, takže nemám v plánu být nijak vtipná. Abyste měli představu o ceně... zaplatila jsem necelých 5 500,- za těch 6 dní se vším ( cesta busem, ubytování, polopenze, Fish picknik, výlety krom vstupného ), takže podle mého ta cena šla.